Pracoval jsem ve firmě, kde se naopak na ty, co chodili do práce nemocní, hledělo jako na úderníky, kterým jde o blaho firmy. Naopak ti, co to složilo díky klimatizaci kdekoli po budově, byli označováni za lemply.

protože mě zaměstnavatel celý rok odírá téměř s minimální mzdou. Zaměstnavatel šetří na všem co může - obědy, pracovní pomůcky, 4 týdny dovolené. Ušetřenymi penězi mi snad může jednou ročně zaplatit válení v posteli s chřipkou, při 39 st teploty

a proc u takoveho zamestnavatele prosim jeste pracujete?

Proč ta jedovatá slina proti zaměstnavatelům na závěr? Až (možná) budete něco dělat a třeba zaměstnávat lidi, určitě tak trochu svůj názor zkorigujete...

Někteří zaměstnavatelé mají sick-days. Osobně považuju to přecházení protože mi to "nikdo nezaplatí" ve výsldku ekonomicky nákladnější. Přechozené nemoci se dříve ři později vrátí v něčem ještě horším. Navíc takhle onemocní víc lidí protože to prskání bacilů a podobně třeba v kanceláři způsobí jen lavinu nemoci. U nás to jde - pošlu lidi domu ma den dva HO, nebo pokud je to fakt špatný vezmou si sick-day. Ale tam kde toto není možné, je placení hned od začátku jediné správné. To jestli to má být stát nebo zaměstnavatel je věci diskuze.

1) nemoci se prechazely vzdy

2) logicke by pak bylo zvednout nemocenske pojisteni, na coz doplati zase jen lide, kteri nebyvaji nemocni

Hlavní problém vidím stále v tom, že první dny nemoci platí zaměstnavatel. Krom toho, že to nemá žádný logický základ, jde o to, že nemocný zaměstnanec přímo stojí zaměstnavatele peníze a je tedy pod tlakem, aby na neschopenku nešel.

Sickday=100% mzdy

Vyhoda? nemusite k lekari kvuli ptakovine. V podstate je to dovolena navic.

Prechazeni nemoci a sireni nemoci na pracovisti muze resit zamestnavatel - ma pravo zamestnance poslat ke smluvnimu lekari.

Kdyz se menil system nemocenske, pojisteni kleslo a lide dostali vetsi cistou mzdu. Z toho si mohou udelat rezervu na dny nemoci. Rozdil byl 1.1% v pojisteni mesicne. Pri nemocenske okolo 60% vymerovaciho zakladu jim tato uspora pokreje temer 2*3 dny nemoci rocne.

zaměstnavatel má právo poslat zaměstnance ke svému smluvnímu doktorovi jen kvůli pracovně lékařským prohlídkám, nikoli že má chřipku

Základním problémem je fakt, že politici lidem podsunuli myšlenku o tom , jak lidé zneužívají nemocenskou - já mám jednoduchý dotaz - opravdu si myslíte , že lékař napíše neschopenku zdravému člověku, který si chce doma například vymalovat ??

1) Vždy byli lidé, kteří zneužívali nemocenskou. Jenom se – jak už je to běžné – přitvrdilo v pravidlech, zákonech, které postihnou ty slušné. Ten, kdo na zákony kašlal, na ně bude kašlat nadále a bude se všem slušným smát, že se přizpůsobili.

2) I takový lékař se najde; jistě – nesmíte mu (není-li to váš kamarád) narovinu říct, že potřebujete vymalovat, ale trochu simulujte a vstřícného doktora najdete.

Paralen je svinstvo! Ale uvítala bych návrat starého systému, kdy se platí od prvního dne, protože nemáme sick days a dovolenou si představuji jinak :-(

1) Nevím, jestli je paralen svinstvo, ale neberu ho, protože mi nikdy nezabíral, podobně jako brufen. Na mě funguje klasický acylpyrin (v horším kdysi alnagon) a pak dlouho nic – pak už (na teplotu) novalgin a na bolesti (tak 2× do roka na pár dní) nimesil a tramal, jenže to všechno už je na předpis.

2) Sicky jsou prima, když to umožňuje provoz. V bývalé práci jsme měli 3 do roka a bohatě mi to stačilo. V současné práci to nejde provozně a dovolenou si také představuji jinak; naštěstí jí máme, jak už je to mnohde běžné, 5 týdnů, takže na „běžnou chorobu“ vyplácám nanejvýš ten týden navíc, i když bych ho radši trávil příjemnějším způsobem.

Také jste se chytila do očka, jako mnozí další. Tady nejde ani tak o to jestli ty první 3 dny platit nebo ne. Tady jde o to, proč by tyto první 3 dny a celkem 2 týdny měl platit zaměstnavatel a proč by první 3 týdny nemoci měl OSVČ dostávat od státu 0 Kč, když odvody na "nemocenské" platíme za jeden každý celý měsíc státu. Jak například můj stomatolog zavinil angínu své zaměstnankyně - zdravotní sestry, že jí musí platit nemocenské a díky tomu ošetří méně pacientů, například.

Když se systém zaváděl, tak se snižovaly odvody nemocenského pojištění.

"Za nemoc nikdo nemůže..."

Nesouhlasím. Někdy to sice nelze ovlivnit, ale velmi často je pracovní neschopnost důsledkem vlastní nezodpovědnosti.

Ono je na jednu stranu hezké, když se může zaměstnanec v klidu a bez obav "vyležet", ale na druhou stranu je potřeba si také uvědomit, že to zároveň neznamená nic jiného, než že se na jeho ležení skládají ostatní, kteří neleží.

"Jsi nemocinkavý Pepíčku? No tak si běž hajnout, my tu zatím máknem za tebe. Zase máš rýmičku Pepíčku? To už je letos po sedmé. No nevadí. My zase trochu víc zabereme v práci a ty hezky hajej ať tě z té nemoci nebolí hlavinka."

Říká se: solidarita zdravých s nemocnými. No jo, ale ono to pak taky může docela štvát ty, co mají to štěstí že můžou makat roky bez jediné neschopenky, aby mohli přispět na živobytí těm rýmičkovým smolařům (kteří za to své marození vůbec ale vůbec nikdy nemůžou).