Městská zdarma

V dnešní nedělní glose se zaměřím na jistý paradox, který vyplývá z nové zprávy německé vlády, která se snaží zamezit masivnímu znečištění ovzduší pomocí zavedení bezplatné městské hromadné dopravy ve své zemi.

Tento týden mě ve zpravodajství zaujala zpráva německé vlády, která navrhuje bezplatnou hromadnou dopravu. Ta by se týkala tamějších pěti měst, jejichž ovzduší je nejvíce ohroženo, mimo jiné například i Manheimu. Vláda se tak rozhodla z důvodu dlouhodobých stížností Evropské unie, která kritizuje Německo za neplnění emisního limitu. Pokud by se celá věc osvědčila, Německo slibuje rozšíření MHD zdarma i po celé zemi. Ale podle mne to má až příliš mnoho velkých ale.

První problém vidím ve zneužívání. Nejenže se městskou bude prohánět ještě více bezdomovců, ale i jiných tzv. nepřizpůsobivých, kteří systém zavedení bezplatné jízdy již dávno předběhli. Především se však doprava ztíží, a to tak, že lidé, kteří by šli krátkou vzdálenost, si svou cestu prostě ulehčí. Doprava zhoustne, protože co je zadarmo, je nedostatkové a je hned pryč a někteří lidé tedy budou muset čekat na další spoj. Druhý, hlavní problém vidím v samotném financování. Dotace EU, která jim najednou odpustí, protože jsou eko, nebo skrytě z daní německých lidí?

Tento článek však samozřejmě nepíšu jen jako aktualitu, ale jako srovnání s určitou jízlivou skutečností. Tedy, na začátku týdne mi samozřejmě jako rodilému boleslavákovi neunikla zpráva o tom, že zdejší fabrika nestíhá lakovat škodovky, a tak je vozí 700 kilometrů do Německa a zpátky sem zase na montáž. Pro neznalé, závod staví lakovnu druhou a většina zaměstnanců zde i tak pracuje na sedmnáctisměnný systém – šestkrát ranní, šestkrát noční, pětkrát odpolední. Jelikož ve zdejší firmě pracuje celá má rodina, znám zdejší systém a nestačím se mu divit (ale o tom zase někdy příště). Má otázka se spíš chce zaměřit na to, kam ty auta vůbec jdou? To je takový odbyt, že se neustále kupuje takové množství aut (průměrně se totiž vyrobí 750 aut za jednu směnu). Asi je prostě hází do moře.

Tímto chci upozornit na jistý paradox, který zde vzniká. Německo si neví rady se znečištěním ovzduším, a tak nabízí bezplatnou hromadnou dopravu. Ale to, že se posílají na lakování auta do Německa 700 kilometrů tam a zpátky nikomu nevadí, protože je odbyt a zisk. A to ještě nemluvím ani o tom, jak se všeobecně ví, že polovina dětí je dnes obézních a následná doprava zdarma v nich ještě posílí jejich lenost. I přestože MHD zdarma není žádnou převratnou novinkou a v minulosti jsme se s ní už několikrát setkali, nejsem si jistá, jestli je to reálné řešení jak pomoci životnímu prostředí. Opomínáme totiž skutečnost, že kdo bude chtít jet autem, tak prostě pojede. Jenže když se točí peníze a je pořád z čeho brát, lidé svojí činností dopady na přírodu nevidí a nechtějí vidět. Tak hezký týden a příští neděli zase přijeďte!