Vzpoura mimísků

Další nedělní glosa je spíše zamyšlením pro všechny novodobé matky, těhulky, bydlenky a tvořilky. A vlastně taky pro jejich mimísky a manži. Protože každá doba má své...

Nechybělo málo a už by mě to postihlo taky. Začala jsem bydlet se svým klukem a po prvním nadšení ze společného žití jsem už-už pomýšlela na to, kdy pojedeme do Ikey. Všechno to zařizování, dekorování a hlavně lacině, ať máme prostě něco do začátku. Jenže moje vysněné nakupování svých vlastních věcí do domácnosti se proměnilo v noční můru. Tedy samozřejmě ne mou, ale jeho. Už u vstupu začal totiž remtat a u první uličky s hrníčky na něj šly mdloby. Byla jsem hrozně naštvaná, protože jsem to dělala všechno pro něj a pro nás, aby se nám dobře bydlelo. Jenže až teď vidím, že jsem byla jako každá normální ženská pomatená z toho, že pro mě začíná nová vzrušující etapa života. Vždyť na to se těší každá holčička, až si bude jednou zařizovat to své a hlavně bude ženou, hospodyňkou a bude svému muži vyvařovat a vítat ho, když přijde po práci domu. Jenže nic se nemá přehánět a k tomu se chci právě dnes dostat.

Mimibazar, emimino. To jsou komunity žen, které jsou právě v očekávaní dítka nebo jsou s ním již doma na rodičovské. Je to zvláštní společenství dam, které jsou podle mého až v přílišném opojení. Začnou bláznit. Ježišmarja, dva dny jsem to nedostala a už mám na testu dva duchy. Myslíte, že jsem těhu? Možná jsem těhu už 3tt. Holky, malýho bolí už dvě hodiny břicho a doktorka mi nebere telefon? Jo, to hned jeď na pohotovost, my jsme takhle měli málem prasklej slepák. Děsný. Až vám někdy bude ouvej a budete hledat na internetu, co by to asi mohlo být, hned to radši zavřete, protože se dozvíte, že máte vředy, ischematickou chorobu srdeční a krvácení do mozku v jednom. Zbytečně se tak budete nervovat a bude vám ještě hůř. Já jsem třeba takhle jednou skončila na chíře a nakonec to ani nic nebylo. 

Jenže všemožné nemoci nejsou hlavním kalibrem těchto těhulek. Jsou hlavně bydlenkami, které vytváření útulné domovy nalepováním tapet a vyvěšováním kolážových fotografií svých mimísků. Jenže když potom přijde domů hladový manža, čím ho nakrmit? Plněné knedlíky juniorem v trojobalu, špagetový salámista s kečupem a maso na prudko. To je teprve veselohra a pak se těm chlapům nedá ani divit, že potom raději z domova utíkají.

Nejvíce mě ale udivuje, jak se moderní matky chovají ke svým dětem. Sama děti ještě nemám, ale už teď vím, jak bych se chovat ve výchově určitě nechtěla. Dnes je většina maminek právě stejně zblázněná jako tyhle bydlenky a tvořilky. Děti mačkají v šátku, tahají je neustále na ramenou a nechávají je jít spát, až si sami řeknou. Naše maminka nás vychovávala ještě tak tradičně a poctivě, řekla bych. Měli jsme řád a ten dnešní děti neznají. Cumlají kukuřičnou tyčinku místo pořádného obědu se slepičím vývarem. Bydlenka nestihla uvařit, a tak radši kupuje drahé přesnídávky s příchutí kuřete na paprice, samozřejmě bez éček a přidaných barviv. Dítěti se radši pustí televize, než mu předčítat. Když se zavřou dveře a spát, tak jí prý trhá srdce dětský pláč. Vyžívají se ve výchově dětí, ale ne tomu opravdovému opečovávání, ale pouze té náladě, že jsou maminkami a můžou trávit ve skupině na fejsbůku hodiny vyhledáváním v dětském bazárku.

Už slyším ty mamči, které mi budou oponovat, že nemůžu vědět jaká je to dřina. Ano je, ale to je úděl nás všech a oplátkou za to je, že máme zdravé dítě, které nám pak bude dělat jen samé radosti. Ale co manža? Na něj se opomíná, protože jsou teď přece děti. Jenže tedy nechápu, proč když se tomu páru dostane takového daru a mají konečně své vysněné dítě, proč je teď oba najednou spíš rozděluje. Vždyť dítě by mělo přijít, až když si oba řeknou, že jim právě někdo třetí ve vztahu chybí. Dítě pak dělá rodinu, která by měla být šťastná pohromadě. Tak hezký týden a zdar všem normálním matkám!