Stěhovavý pane

29. 10. 2017 16:47:43
»Ukončete, prosím, výstup a nástup, dveře se zavírají« Jen tak tak vběhnu do metra a upachtěná si odfrknu, že jsem ho ještě stihla. Najednou se vlak rozjíždí a já se zadívám do rozkmitaného okýnka. Zrcadlí mi postavu, má místo.

Nikdo si ale nechce přisednout. Ani já ne. Proč by taky? Radši si postojím, než aby mě začal obtěžovat. Ba co víc, místem se začíná linout zápach krabicového vína. Je špinavý, ošuntělý a mám strach, že bych od něho mohla něco dostat. V hlavě mě napadají otázky: Co se mu přihodilo? Co prožívá? Kde večer usíná a co přes den jí? Odtáhnu svůj pohled, nechci se na něj dívat. Štve mě, že já musím za jízdenku platit, ale on? Ten ji nejspíš nemá. Nemá nic a já bych mu chtěla nějak pomoci, ale stojí o to vůbec?

První, co mě vždycky napadá je, že otázka bezdomovectví je stejně rozporuplná jako jiné otázky bytí. Chci na věci nahlížet z obou stran. Podle mě by se zde totiž mělo řešit, proč se člověk na ulici dostal a jestli z ní chce ven. To, že si teď hovíte v teple domova, vám přijde jako samozřejmost. Život ale nabízí spoustu překvapení a většinou věci nejsou tak, jak jsme si je naplánovali. Člověk míní a život mění. Můžete jen onemocnět a přijít o práci, nebo o manželku a začít pít. Je to hned. Pomíjiví přepych a dny štěstí jsou lusknutí prstem pryč. Jenže člověk si vždycky říká, že se mu to stát nemůžu. Lidé bez domova jsou ale přece lidi jako my. Nebo alespoň byli jako my. Otázkou další je pak, jestli se z toho všeho chtějí vůbec dostat. To, že mi dobročinné sbírky před Vánocemi předhazují, že pan XY je na ulici již 10 let a mám mu přispět na přežití v krutém mrazu, mě nezajímá. Svědčí to totiž o tom, že je člověk neschopný sám se sebou něco udělat a bezdomovectví mu vyhovuje. Pokud se tedy někdo doopravdy dostane do tíživé situace a na ulici zůstane jen na přechodnou dobu, než se věci urovnají, by mělo být správné a běžné. Líbí se mi, že takoví lidé mají dnes obrovské možnosti výběru neziskových organizací a sociálních center, které jim pomohou se znovu vrátit do běžného života. Ale jsou naopak i lidé, kteří nesnesou autoritu a život bez domova jim zkrátka vyhovuje.

Nedávno jsem viděla tomu podobný dokument. Jeden z figurantů si tam stěžoval, že ho nenechali přespat v objektu Armády spásy. To, že byl ale na mol, vysvětluje tím, že by bez tohoto způsobu zahřátí jinak nepřežil. Takže raději kořalka, než-li teplé jídlo. A kde na to bere? Na neřesti má člověk prý vždycky, no ne? To je jako když si kuřák stěžuje, že nemá peníze a vytahuje z krabky další cigáro. Nějak tomu nerozumím. A co teprve ti sociální pracovníci, kteří musí mezi takovými případy řešit hádky a výhrůžky. O hygieně a ošetření snad ani nemluvím. To není práce, to je poslání a člověk na to musí mít žaludek. A tak mi prostě nikdo nevyvrátí, že když se chce, tak to jde. Musí. Člověk někdy schytá od života kruté rány a je jen na něm, jak se s nimi vypořádá. Tak hezký týden a prosím, važme si drobností, co máme a nevnímáme...

Autor: Štěpánka Semecká | neděle 29.10.2017 16:47 | karma článku: 19.52 | přečteno: 944x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 21 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 14.56 | Přečteno: 274 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.52 | Přečteno: 474 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.19 | Přečteno: 114 | Diskuse
Počet článků 31 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 829

Jsem studentka Univerzity Karlovy. Zajímám se politiku a celkové dění okolo nás. Každý týden chci zkusit napsat i jen třeba kratičký sloupek o tom, co mě zaujalo. Tak uvidíme, jestli se v tom najdete i vy...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...